* Předpokládám, že teď s premiérem Sobotkou trávíte hodně času. Chová se i v soukromí tak strojeně a koženě jako na veřejnosti? Viděl jste ho třeba bouchnout do stolu anebo zakřičet: „Hovno!“?
Trávíme spolu poměrně hodně času, ale nic takového jsem neviděl. Myslím, že ve vypjatých situacích – jako tomu bylo třeba před dvěma lety po volbách – je jeho tvář určitě jiná, než jak ji znáte. Na mě ale působí pořád stejně. Je to člověk, který hodně přemýšlí o politice, o správě České republiky, a který do toho příliš emocí nepřidává.
* Nedávno se neonacisté dostali do premiérovy e-mailové schránky, a všichni tak mohli číst jeho poštu. I ta byla strohá, nudná, pracovní. Vy jste poměrně temperamentní, jak se vám s někým takovým spolupracuje?
Velmi dobře. Po érách Jiřího Paroubka, Mirka Topolánka a Petra Nečase veřejnost očekává spíše někoho, kdo bude zemi zodpovědně, sebevědomě a věcně spravovat a řídit. To pan premiér dělá. Po deseti letech permanentních hádek to veřejnost oceňuje, což ukazuje i premiérova popularita.
* To už musí být, aby Sobotka veřejně prohlásil, že se mu něco velmi nelíbí. Vzpomínám si ale, že to řekl třeba v roce 2010 k vaší účasti na kandidátce ČSSD v komunálních volbách. Poté, co prasklo, že jste 200 tisíc korun odměny za činnost v městské firmě rozepsal na členské příspěvky svých známých, poukázal je vlastní straně, a obešel tak daňové zákony. Tehdy po vás Sobotka chtěl, ať z kandidátky odstoupíte. Už jste si to vyříkali?
To jsme si vysvětlili už v té době. Připomínáte moji velkou chybu z doby před pěti lety, ze které jsem se velmi poučil. Byla pro mne varováním a dá se říct, že určitým mezníkem. Ano, v té době premiér požadoval mé odstoupení, ale teď už se k tomu nevracíme. Mimochodem, kromě charity dávám sociální demokracii dary i nadále. Strany potřebují nějaký rámec financování, jinak by to byly jen firmy, které vstoupily do politiky. A to by určitě nebylo dobré.
* Čím to je, že jste skandál z roku 2010 nejen ustál, ale posléze se stal europoslancem a dnes budete šéfovat volební kampani ČSSD? To si ve vaší straně řekli, že jste sice podváděl, ale jste kabrňák, protože jste alespoň podváděl ve prospěch sociální demokracie?
Určitě mě nikdo neplácal po zádech a neříkal nic o kabrňácích. Navíc týden před volbami, ačkoli se ukázalo, že ta věc nakonec ČSSD příliš nepoškodila. Cesta zpět nebyla jednoduchá, ale svoji chybu jsem si tvrdě odpracoval, a to patrně posléze ocenili i spolustraníci a veřejnost. Můj „návrat“ byl také shodou okolností. Protože premiér před primárkami do Evropského parlamentu v roce 2014 hledal někoho, koho znal, s kým už měl nějaké zkušenosti, někoho, kdo se evropskému tématu věnoval, kdo měl nějaké jazykové znalosti. Byla to souhra náhod.
* Nešlo v případě vašeho zařazení na eurokandidátku spíše o „odškodnění“ ČSSD v Praze? Ta totiž roky většinově podporovala Sobotkova vnitrostranického rivala Michala Haška, ale v pravý čas otočila, přidala se na stranu vítěze. Co?
Já jsem v roce 2013 neměl žádnou vysokou politickou funkci. Samozřejmě je ta kandidátka i součástí nějakých dohod uvnitř ČSSD, to je asi uvnitř každé demokratické strany přirozené. Zároveň ale vím, že kdybych neměl takový životopis a znalosti, těžko bych se mohl na čtvrté místo kandidátky dostat. Pouze o politický obchod určitě nešlo. Ostatně myslím, že má téměř dvouletá práce v Evropském parlamentu je toho dokladem.
* Když už jsme u Prahy: koalice ANO, ČSSD a Trojkoalice se rozpadla a už čtvrt roku v hlavním městě panuje bezvládí. Dohodnete se nakonec s ANO a TOP 09 či ODS, anebo se všemi třemi, jak se celou tu dobu bez ohledu na jiná oficiální vyjednávání spekuluje?
Od začátku bylo jasné, že jednání o tzv. duhové koalici téměř všech subjektů v zastupitelstvu s výjimkou ANO a ČSSD nemůže být úspěšná. Vnitřní animozity v zastupitelstvu se jeví tak silné, že není možné udělat podobnou koalici z osmi subjektů. Pro sociální demokracii je důležité – a myslím, že to je správné –, že nechce obejít vítěze voleb, kterým bylo hnutí ANO. Současná situace nám dává za pravdu, že vyhlášení jakéhosi spojenectví s hnutím ANO bylo správné, protože ty dva subjekty k sobě mají programově blízko. Na druhé straně je i nyní těžké něco předvídat, já ani nejsem součástí vedení ČSSD v Praze či vyjednávacího týmu.
* Spolupráce s TOP 09 a ODS, na kterých jinak ČSSD nenechává nit suchou, by vám nevadila?
Myslím, že po těch měsících už musí vzniknout nějaká stabilní rada. Z jednoho prostého důvodu: to město se téměř od roku 2010 – a bohužel musíme přiznat Pavlu Bémovi, že za něj to tak nebylo – zastavilo. Protože kvůli nestabilitě v Praze od té doby nebyl nikdo schopen předkládat strategické projekty jeho rozvoje. Ať už v oblasti územního plánování, infrastruktury či dopravy.
* Je pro vás mise v europarlamentu zajímavější než v Praze, kde jste po letech všechny zákulisní politické hry a dohody zvládal „levou zadní“?
Působení v EP je pro mě velká změna a zkušenost. Protože člověk nakoukne pod pokličku tvorby evropské politiky velkých států. Setká se s lidmi, s nimiž by se normálně nepotkal. Ať už to byl jordánský král, anebo papež. Na druhé straně je velmi ubíjející cestování. A především mám dvě děti a chtěl bych víc času trávit s rodinou. Čili je to dobrá zkušenost, chci volební období dokončit se ctí, ale myslím, že za tři roky už nebudu kandidaturu opakovat.
* Proto jste se se Sobotkou dohodli, že budete šéfovat volební kampani ČSSD do krajských a senátních voleb? Abyste si vytvořil zázemí pro přestup?
Ne. ČSSD hledala někoho, kdo má zkušenost s kampaněmi. Já jsem jich absolvoval v Praze i po celé České republice několik. Popravdě řečeno: osloven jsem byl asi i proto, že většina čelných sociálnědemokratických politiků je zaměstnána vládní nebo sněmovní agendou. Zároveň jsem vystudoval politickou vědu, dvanáct let jsem byl zastupitelem, teď europoslancem, tudíž mám zkušenost se všemi sférami politického života. Také dokážu komunikovat i s Michalem Haškem, který je šéfem Asociace krajů, a s hejtmany, protože je znám z minulosti. Když mě pan premiér oslovil, docela dlouho jsem odmítal. Přesvědčilo mě, že máme podobné vnímání, jak má kampaň probíhat.
* Jak chcete stíhat řízení kampaně a práci v europarlamentu?
Bude to velmi náročné. Ještě v prosinci jsem si myslel, že lze řadu věcí řešit po e-mailech. Po napadení premiérovy pošty to asi musíme přehodnotit. Když ale kolem sebe máte tým lidí, kteří mají zkušenosti s kampaněmi a jimž bezmezně věříte – jako jsou například Michal Kucián a Petr Dolínek –, dá se to zvládnout.
* Mimochodem, kde máte svůj soukromý e-mail?
Na serveru Volny.cz
* Jaké máte heslo? Ať to mají hackeři snazší.
Fakt ho chcete vědět? Pro mě by nebyl problém vám ho říct, protože tam chodí opravdu jen oficiality: pozvánky na schůze ČSSD a pár zpráv z cyklistického svazu. Ale raději si ho přece jen nechám pro sebe. Nehodlám riskovat, že by z mojí schránky někdo třeba rozesílal urážlivé e-maily kolegům z ČSSD, Evropského parlamentu či cyklistického svazu, a mě by pak čekalo mnoho nepříjemného vysvětlování.
* Pokud vám tam opravdu chodí jen pozvánky na schůze a věci o cyklistice, asi by se ani vážně nevyplatilo vám schránku „hacknout“. Vážně si nepíšete třeba o tom, co bude hlavním tématem kampaně ČSSD?
Vážně ne. Navíc to je teprve součástí velmi hlubokých diskusí. My vládneme krajům osm let, to znamená, že nemůžeme navrhovat žádná revoluční řešení, jako bylo v roce 2008 zrušení zdravotnických poplatků a podobně. Určitě budeme chtít kraje prezentovat jako úspěšné. Jako místa, kde lidé rádi žijí a kde jim poskytujeme služby, které potřebují a očekávají. Ať už ve formě dopravní obslužnosti, školství či sociálních věcí či zdravotnictví. Velkým tématem bude určitě bezpečnostní situace, o které lidé slyší v souvislosti s migrační krizí každý den. Ačkoli s ní dosud nebyli osobně konfrontováni, protože se nám uprchlíci zatím spíš vyhýbají. Přesto tyto věci občany znepokojují, proto to určitě musí být součástí kampaně. Jen pevně věřím, že se to nestane jejím ústředním tématem. Protože podle mého to musí být souboj o povahu krajů a tam máme navrch, jelikož jsme je úspěšně řídili a řídíme.
* Bude tedy mít ČSSD nějaké centrální téma, anebo to necháte na regionech?
Jsme hlavním hnacím motorem úspěšné vlády, která překonala ekonomickou krizi a otočila kormidlo zahraniční politiky, takže jsme v Evropě vnímáni jako partner. Vláda je klidná, což je oproti minulosti velká změna a náš úspěch. I to bude součástí kampaně, ale ve většině regionů to budou témata, která se lidí osobně dotýkají v daném kraji. V severních krajích zaměstnanost, v některých jiných dopravní infrastruktura a rozvoj.
* V té „úspěšné a klidné“ vládě, jak říkáte, sedíte spolu s ANO Andreje Babiše, což bude v krajských volbách největší soupeř ČSSD. Jak s nimi chcete „klidně a úspěšně“ vládnout a zároveň je v kampani napadat, že dělají všechno špatně?
My nebudeme nikde vystupovat proti partnerovi. Budeme prezentovat kraje jako úspěšné regiony, kde lidé rádi žijí a kde k tomu ten partner nijak nepřispěl. Kampaň musí být pozitivní, nechceme na nikoho útočit.
* Jasně. Takže se v kampani nebudete vymezovat proti hlavnímu soupeři? To by bylo v historii voleb snad vůbec poprvé, ne?
Víte, ono je těžké si představit, kdo bude tím hlavním soupeřem ve volbách.
* Naopak, je to jednoduché. Bude to Babiš.
Andrej Babiš řekl, že chce uspět v pěti krajích.
* A váš předseda Sobotka prohlásil, že v sedmi. Není to ze třinácti regionů hodně nízký cíl?
No, tak pan premiér má cíl sedm krajů, mým cílem je třináct.
* Takže se Sobotka drží zbytečně při zdi?
Já jsem se s ním o tom nebavil. Naším cílem je vyhrát a obhájit většinu v Senátu.
* Neměli byste si ty cíle s premiérem nějak ujasnit?
To my si určitě vyjasníte. Myslím, že bude pan premiér rád, když jsem si stanovil za cíl uspět ve třinácti krajích. Andrej Babiš řekl, že chce uspět v pěti. Ale já nevím, kdo za něho kde bude kandidovat, protože Andrej Babiš kandidáty teprve hledá. Pokud bych viděl, že našel lidi, kteří jsou k neporažení, pak bych asi změnil názor. Ale myslím, že nikoho takového nenajde a že ve všech krajích uspějeme.
* Vraťme se k vymezování se vůči ANO. V europarlamentu jste kromě jiného členem kontrolního výboru. Je zajímavé, že se v poslední době z Bruselu do Česka dostává čím dál víc zpráv, kterak se prošetřují nejrůznější dotace pro Agrofert a Babišovy spojence. To je pro vás asi dobré, být přímo u zdroje a v kampani pak moci podobné informace využít…
Možná. Vnímám, že v evropských institucích panuje obava, že angažmá Andreje Babiše je jasným střetem zájmů. Do kontrolního výboru EP pravidelně dostáváme velmi podrobná a velmi fundovaná udání z České republiky, jakým způsobem jsou čerpány evropské fondy v ČR, přičemž ministerstvo financí je tím nejvyšším orgánem. Nemohu mluvit o detailech, nicméně mně ta udání připadají jako velmi opodstatněná.
* Chápu správně, že někdo z Česka na Babiše do Bruselu donáší? Kdo? Co třeba lidé z ČSSD coby jeho političtí soupeři? Nebo snad někdo z Babišova okolí?
To jsou anonymy.
* Kontrolní výbor EP se zabývá jakýmisi anonymy?
Určitě, protože to nejsou půlstránkové anonymy, ale mají mnoho stránek a velice konkrétně popisují některá konkrétní jednání. Musí je psát někdo, kdo je velice dobře obeznámen s přípravou operačních programů a dalších věcí. Kdo je posílá, opravdu nedokážu posoudit. Tyto věci jsou příslušné Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), který bude muset prezentovat nějaké výsledky (OLAF prověřuje, zda Agrofert změnil skrytým lobbingem ve státní správě pravidla čerpání dotací v tomto operačním programu ve svůj prospěch, pozn. red.). Ale my například v současnosti projednáváme účetní uzávěrku Evropské komise za rok 2014 a je tam mnoho otázek, které se týkají dotačních programů společnosti Agrofert v České republice.
* Dobrá, pojďme zpět do Česka. Volebními manažery ČSSD před vámi byli například Jaroslav Tvrdík, Jan Hamáček či Milan Chovanec. Všichni mají vlivné funkce a v hierarchii ČSSD jsou dodnes hodně vysoko, byť Tvrdík – řekněme – spíše neformálně. Před chvílí jste řekl, že už nehodláte obhajovat post europoslance. Co je tedy vaším dalším politickým cílem?
Když jsem dostal od pana premiéra nabídku, zvažoval jsem to nejen z rodinného a časového hlediska, ale i proto, že všichni předpokládají, že nemůžeme výrazně uspět. Kdybych si to myslel také, tak bych tu nabídku nepřijal.
* Ptal jsem se, co byste chtěl, pokud uspějete. Být třeba místopředsedou strany?
Ne ne ne. Já chci jezdit na kole. Cyklistice se dlouhodobě věnuji, velice mě baví a navíc můj syn dorůstá do věku, kdy bude jezdit se mnou. Nepřistupuji k životu způsobem, že bych měl plán: za dva roky budu tím a za čtyři tím.
* Zkuste si říct ještě jednou: Budu se snažit své straně vyhrát volby, a když uspěji, budu jezdit na kole. Vám to nezní směšně?
Ale to by byl ideál. Jsem místopředsedou svazu cyklistiky a předsedou komise pro silniční cyklistiku. Podílím se na nominaci české reprezentace, snažím se přispívat k rozvoji tohoto sportu. Cyklistika pro mě má veliký smysl. Europoslancem budu až do roku 2019 a teprve pak budu přemýšlet o dalších politických cílech. Určitě už ale nebudu směřovat do legislativy. Svoji energii a zkušenost bych mnohem raději věnoval práci v exekutivě.
* Už víte, kolik ČSSD za kampaň utratí?
Rozpočet teprve finalizujeme, bude to ale v řádu desítek milionů korun. Celková částka se bude odvíjet i od toho, kolik bude na podzimní kampaň věnováno peněz z krajů. Bude to ale určitě mezi padesáti a sto miliony korun. ČSSD už je má ze státních příspěvků a podobně. Vše bude na třinácti transparentních účtech, které budou z Lidového domu pro kraje zřízeny.
* Takže se obejdete úplně bez sponzorů?
Pokud je budeme hledat, tak spíše lokálně, nikoli centrálně. Myslím, že ta částka je dostatečná. Chci kampaň dělat trochu jinak: nikoli přes reklamu a outdoor, ale na kontaktní bázi.
* A když už se nějaký sponzor objeví, tak jeho dary pro všechny případy rozepíšete přes několik spolustraníků jako fiktivní členské příspěvky, ne? Tím by se kruh pěkně uzavřel.
Nic takového samozřejmě nebude možné.
