Co říkáte na hlasy kritiků, že celý projekt Hedvábná stezka je imperialistickou snahou Číny nově si vykolíkovat hřiště a vyrvat postkomunistické země ze západu a NATO?
Jednání se zástupci Číny se účastním už řadu let. Na bázi sociální demokracie jsme udržovali intenzivní komunikaci už v době, kdy jsme byli v opozici. Postup Číny skutečně není agresivní, není to postup, kde bych cítil, že by nás snad Čína měla tendenci v něčem manipulovat nebo do něčeho tlačit.
Mají své obchodní a strategické zájmy, které má přirozeně i Česká republika, a ne vždy je mezi nimi rovnítko. Ale v řadě oblastí můžeme velmi dobře spolupracovat.
Je to druhá největší ekonomika na světě, tedy významný ekonomický partner. Podívejte se na vztah Číny a západních zemí – třeba na poslední návštěvu čínského prezidenta v Londýně, nebo že v letošním roce už v Číně několik dnů strávil Francois Hollande nebo Angela Merkelová. Země jako Německo, Velká Británie, Francie nebo Polsko mají s Čínou uzavřená strategická partnerství.
Tak daleko my ještě nejsme, já bych ale rád této úrovně vztahů dosáhl. Zbytečně bychom se neměli nechat handicapovat tím, že se nám v minulosti ve vztahu s Čínou nedařilo.
Znervóznila vás zpráva BIS, podle které jsou čínské zpravodajské služby v Česku aktivní a snaží se infiltrovat do politických stran a státní správy?
Pokud by byly takové signály, tak se na to budeme snažit reagovat. Ale tady nejsou aktivity jen Číny, ale i Ruska a dalších zemí, pro které jsme zajímaví. A pro mne je důležité, abychom využili prostoru pro zlepšení vzájemných vztahů s Čínou, podobně jako to udělaly jiné vyspělé země. Nikdo si nedovolí zpochybňovat, že Velká Británie je demokracií, že je součástí NATO, a to i když Britové vozili čínského prezidenta při jeho návštěvě s královnou ve zlatém kočáře.
Myslím, že Čína hodnotí spolupráci s jinými zeměmi z řady pragmatických hledisek. A tak bychom to měli hodnotit i my.
Je dobře, že se nám podařila substituce ruských turistů, kteří dramaticky ubyli. To by vám řekli třeba ve Varech. Česko pro Rusy zdražilo nejen kvůli sankcím, ale i kvůli tomu, že devalvoval rubl. A nám se podařilo do značné míry nahradit ruské turisty čínskými. Tím, že jsme začali lépe propagovat Českou republiku. Meziročně jsme dokázali zvýšit export o 15 procent, to není málo.
Jak vnímáte CEFC, šanghajskou společnost, kterou u nás zastupuje Jaroslav Tvrdík?
Podle mých informací je to šestá nebo sedmá největší soukromá společnost v Číně a my nejsme první zemí, kde by začala podnikat. Podniká v Jižní Koreji, Japonsku i západních zemí v Evropě. Pokud jde o její investiční aktivity, tak tam nevidím nic, co by nás mělo znepokojovat.
Máte obavu, že nás Číňané vidí jako skanzen, kde si budou kupovat vily, protože se jim tu líbí, a vozit sem turisty, ale byznys budou dělat v jiných zemích?
Část z jejich aktivit je skutečně zaměřená na turistický ruch, ale to je významná část naší ekonomiky. I do budoucna je shoda, že bychom měli toho potenciálu využívat více než v minulosti. A pokud usilujeme o to, aby tady byla i druhá přímá linka, tentokrát mezi Šanghají a Prahou, tak se tím otevírá další prostor pro turistický ruch. Takže proč ne, ale nemělo by to zůstat jen u turistiky.
Řada čínských investorů ví, že máme silnou průmyslovou základnu, že byla v posledních letech modernizována. Takže pro ně bude čím dál zajímavější i spolupráce ve strojírenství. Už jsou tady i první investice třeba v Brně. A zájem, zdá se, pokračuje.
Doufejme, že kromě turistiky přibude i linie průmyslové spolupráce. A co je pro nás samozřejmě zajímavé, pokud by se podařilo v Praze otevřít více poboček čínských finančních institucí, mohly by odtud obsluhovat střed, východ a jihovýchod Evropy. Proč by takové centrum mělo být někde jinde, když může být tady? Je to zajímavé z hlediska služeb, které můžeme pro tyto finanční instituce poskytovat.
Zdroj: Hospodářské noviny
